I přes chladné počasí se rozezněl Reproduktor galaxie komplexu v uších jednoho ředitele, pěti učitelů a šedesáti žáků dvou základních škol. Akce spočívající ve vytváření prostorové kompozice z účastníků a s účastníky samotnými proběhla před Základní školou Akademika Heyrovského v Chomutově ve spolupráci se Základní školou Kadaňská a spolkem Ostružina a byla poslední událostí v rámci projektu MAP 2 Chomutovsko.
V průběhu dne se tak nabídl kolemjdoucím úkaz reprezentovaný postavami, které dle instrukcí ve svých sluchátkách reagovaly na pokyny, prostor a další osoby v blízkém i vzdáleném okolí. Po skončení každé části byl prostor pro otázky účastníků a společnou diskusi o tom, jak se člověk cítil a cítí, co bylo nebo je smyslem, co nám to dalo nebo dává, zda jsme a budeme spíše diváky nebo aktéry, zda dokážeme komunikovat nejen s druhými, ale i se sebou samým.
Školy na Chomutovsku tak o chvilku předběhly Ministerstvo kultury, které se chystá podobné aktivity financovat v nejbližší budoucnosti. Reaguje tak na dopady pandemie, která „tvrdě zasáhla nejen oblast kulturního a kreativního sektoru, ale také vzdělávací systém. Účelem nového programu bude rozvoj kreativního myšlení žáků skrze přímé zapojení kulturních a kreativních profesionálů do výuky v rámci mateřských a základních škol. Cílem pak má být vybavit žáky a žákyně dovednostmi, znalostmi a porozuměním kultuře, umění a kreativitě, poskytnout příležitost učitelům k rozšíření jejich kreativních vzdělávacích dovedností, a posílit budoucí kapacitu kulturního a kreativního sektoru a provázat ho se vzdělávacím systémem.“
Pokyd by i přes výše zmíněné někoho zajímalo proč? Tak místo odpovědi si dovolím vypůjčit citát z festivalu Artukus kde se píše:" Potřebu tvořit si nosí každý z nás v sobě dřív, než se naučí mluvit. Umění nám umožňuje komunikovat sebe sama tam, kde ostatní prostředky jen kloužou po povrchu. Věříme, že obdiv k vytvořenému a potřeba tvořit je univerzální jev vlastní všem lidem, který boří hranice mezi generacemi, názorovými vymezeními či politickým přesvědčením a ničí předsudky, malost a uzavřenost před okolním světem."
Více z produkce z.s. Ostružina naleznete na https://www.ostruzina.eu/
koncept, tvorba, interpretace: Barbora Látalová, Zden Brungot Svíteková
interpretace: Romana Packová
hlas v nahrávce: Nikita Měcháček
zvuková spolupráce a střih: Petr Zábrodský
technická režie: Tomáš Mládek
produkce: Lucia Račková
producent: OSTRUŽINA z.s.za podpory: MKČR, MHMP
Partneři: Tanec Praha z.ú. / PONEC – divadlo pro tanec, GAMU, Café na půl cesty, MČ Praha 1