Tématem přednášky byly trendy a tlaky, se kterými se musí vyrovnávat současná škola a není jich málo.
Proměna světa od roku 1915, přes rok 1975 až do dnešních dní je kontinuální a nezvratná.
Opouštíme hierarchickou společnost příkazů a poslušnosti (zopakuj, co jsem ti včera řekla, a vykonej, co jsem ti přikázal) a nalézáme se ve společnosti sítí a přijímání vlastní zodpovědnosti za nalézání „svých“ úkolů, jejich plnění a následnému dokládání a šíření výsledků své práce. Už ne vykonej příkaz, ale přijmi zodpovědnost!
Vedle toho je i obecně přijímán fakt, že neexistují dva stejné mozky a tedy ani dva stejně vnímající a učící se lidé. Pan Feřtek k tomu dodává: „Člověk se není schopen efektivně učit, když se něčeho bojí. Motivace trestem či odměnou dlouhodobě snižuje kvalitu výkonu. Pro vnitřní motivaci je klíčový pocit autonomie, smyslu toho, co dělám, a přesvědčení, že mohu dosáhnout mistrovství“.
Dále přestává platit jasná linka mezi typem absolvované školy a druhem povolání, které vykonáváme.
A pak tu máme technologie, které zrušily monopol na informace, myšlenky a alternativní struktury a koncepce.
Školy reagující na globální trendy mají podle pana Feřteka společného například integrování vyučovacích předmětů, rušení vyučovacích hodin a práci v různověkých skupinách. Také pracují s principem, že každého musíme „přetáhnout“ přes laťku, smyslem není přehopnout a zmizet. Úspěch skupiny stojí na úspěchu každého člena.
Fungování měnících se škol ilustroval na několika příkladech – ZŠ Dr. Tyrše, Hlučín, ZŠ a MŠ Waldorf, Brno, ZŠ Mozartova, Olomouc, MŠ a ZŠ Chotýšany, ZŠ montessori Na Beránku, Praha, ZŠ Lhota u Opavy, Gymnázium Přírodní škola, Praha, Waldorfské lyceum, Praha nebo Gymnázium Hořice.
Více informací na www.eduin.cz.