Kam to jde dotáhnout s poruchami učení nebo s ADHD?

Při pohledu zvenčí se pak takto postižené dítě nebo žák může jevit jako snadno unavitelný, pomalý, chybující, často s rušivými projevy chování a nízkou motivovaností k učení obecně. Bývají pak ve skupině vnímáni jako velká zátěž a toto vnímání následně posiluje nezájem na sobě pracovat a vede k rezignaci a případně protestu. Takový člověk pak mívá snížené sebevědomí, problémy se socializací a mohou se nabalovat další problémy.

O tom jak z tohoto začarovaného kruhu ven přednášela počátkem školního roku docentka Olga Zelinková na základní škole Jirkov Nerudova. Seminář byl otevřený zájemců ze všech škol na Chomutovsku. Účastníci se tak dozvěděli, že ačkoli nelze poruchu zcela odstranit, je možné zmírňovat její dopady skrze tzv. nápravy. Proto je důležitá diagnostika, která by neměla probíhat až ve třetí třídě základní školy, ale v nějaké podobě může být vhodná i v předškolním vzdělávání.

Důležité je pochopení, že daný žák není hloupější nebo pomalejší, že jeho mozek nepracuje špatně, ale jinak a to může přinášet výhody zase v jiných oblastech života. Poruchy nejsou projevem nízké inteligence a nejsou ani zárukou neúspěchu v životě. Důkazem pak může být řada osobností, u kterých prameny uvádějí příznaky výše zmiňovaných poruch nebo ADHD – Mozart, Disney, Lennon, Stalone, Kennedy, Einstein a mnozí další.     

Receptem, který může ve škole fungovat nejlépe (a to nejen v případě dětí se specifickými poruchami učení) je psychická pohoda, budování sebedůvěry, individuální přístup a pedagogická podpora. Upraven by měl být obsah učiva, výukové metody, hodnocení a postupnými kroky by se měly vyrovnávat podmínky tak, aby i žák s poruchou zažíval úspěch a dostal šanci se dále zlepšovat. 

Pedagogové si z kurzu odnesli znalost základních postupů při práci s dětmi se SPU, získali náměty pro práci v hodinách českého jazyka, cizího jazyka a v matematice a diskutovali o optimálním způsobu organizace péče o tyto žáky.

Více na zelinkova.cz.